Ferdíček

Třída : ptáci
Řád : papoušci
Čeleď: papouškovití
Rod: papoušek vlnkovaný.
Popis :
- obývá teplé, suché a otevřené krajiny v okolí lidských sídel v Austrálii
- dorůstá délky asi 18 cm (z toho cca 7 cm měří ocas)
- dosahuje hmotnosti 26 – 40 gramů
- samička snáší průměrně 4 – 6 vajec
- mláďata se líhnou po 17 – 18 dnech. Mladé vylétají po 35 dnech z hnízdní budky
- kroužkují se kroužkem o rozměru 4,2 mm.
- dožívají se věku až 14 let.



Latinský název Melopsittacus znamená "zpěvný papoušek", většinu dne je však tento pták potichu, aby se zbytečnými zvuky nedehydratoval.

V přírodě je zeleně zbarvený, hlavu má žlutě vlnkovanou s modročernými skvrnami pod očima. Křídla jsou kropenatá a ocas modrý.
Chovatelům se podařilo vyšlechtit přes 200 různobarevných forem.
Papoušci vlnkovaní žijí ve skupinách až o padesáti jedincích.
Přes den odpočívají ve stínu na eukalyptových stromech podél zavodňovaných toků. V období sucha přelétávají v hejnech stokilometrové vzdálenosti, aby se dostali ke zdroji pitné vody. Kontakt mezi sebou udržují prostřednictvím nejrůznějších zvuků.

Potravu vyhledávají především brzy ráno nebo navečer, když klesnou teploty. Po zemi hledají semena trav i kulturních rostlin.
V obdobích velkého sucha jsou pro ně semena i významným zdrojem vody.

Proč se často chová andulka?
Je krásně zbarvená, pohyblivá, společenská, neobtěžuje pronikavým křikem, je neuvěřitelně skromná, vytvořila velké množství krásných barevných variací, ochotně se rozmnožuje, může u nás přezimovat ve venkovních voliérách, snadno zkrotne a naučí se ,,mluvit". Velikostí je vhodná pro malou klec v bytě a kolektivním způsobem života i pro chov v hejnu ve velké venkovní voliéře.
Anatomie andulky
Budoucí chovatel by se měl seznámit s topografickými pojmy a stručnou anatomií ptačího těla, přečíst si nějaké knížky o chovu ptáků atd. Doporučuji si vybraného ptáka pořidit přímo od chovatele, v obchodě se zvířaty si nejste jisti zda andulky jsou zdravé. První způsob je většinou lepší, neboť při něm máte možnost prohlédnout si dobře celé chovatelské zařízení, způsob krmení, budete znát stáří ptáka a máte záruku dobrého zdravotního stavu. Chovatelů na internetu najdete určitě mnoho i my jsme si andulky takto pořídili.


Andulka ve volné přírodě
Andulka patří do řádu papoušků (Psittaciformes), který se některými svými vlastnostmi výrazně liší od ostatních ptáků. Především zobákem, zahnutým jako u dravců, avšak silnějším, jehož horní čelist není spojena s lebkou pevně jako u ostatních ptáků, ale zapadá do žlábku lebeční kosti. tak je tvořeno kloubové spojení, dovolující této čelisti svislý pohyb, čímž se stává zobák papouška všestranným nástrojem. Jazyk mají papoušci také zcela jiný než ostatní ptáci, silný, masitý a zakulacený. Silné nohy mají dva prsty dopředu a dva dozadu. Své peří papoušci nemastí tukem a proti promáčení vytvářejí rozpadem prachového peří ,,pudr", který se zachycuje na vnějších okrajích per, podobně jako u holubů. Manželství uzavírají většinou na celý život.
Celý řád se rozpadá na 316 druhů, žijících v Africe, Asii, Severní i Jižní Americe a hlavně v Austrálii. Jediným zástupcem svého rodu a zároveň nejmenším příslušníkem této skupiny je papoušek vlnkovaný neboli andulka (Melopsittacus undulatus). Latinské pojemnování vzniklo z řeckého melos - zpěv,- psittacos- - papoušek a latinského undulatus - vlnkovaný.
V přírodě obývají andulky téměř celou Austrálii. Andulka žijící v přírodě má spodní část těla, zadní hřbet, kostřec a vrchní krovky ocasní zelené. Čelo, temeno, brada a hrdlo spolu s přední tváří jsou jasně žluté. Na hrdle je nejčastěji šest nápadných černých teček, na lících po jedné podlouhlé modré skvrně, splývající s okrajovou tečkou. Zadní část tváří, záhlaví, zadní krk a hřbet jsou jasně žlutozelené s tmavým vlnkováním, které je na hlavě nejmenší, směrem ke hřbetu hrubší. Ruční letky jsou matně zelené, zevně žluté, na vnitřním praporu černě lemované a mají ve středu žluté žluté skvrny, tvořící na spodní straně křídla pruh. Ostatní letky jsou tmavě zelené, také se žlutým lemováním, u kořene světle žluté, na vnějším praporu černé. Křidelní krovky jsou žlutozelené se žlutými okraji, ruční krovky a křidélko modrozelené se žlutým lemováním. Dvě nejdelší ocasní pera jsou tmavomodrá, ostatní zelenomodrá se širokou žlutou skvrnou uprostřed a širokým středním okrajem na kořeni vnitřního praporu.
Oko je modré, duhovka žlutá až bílá.
Zobák je zelenavě rohový, u kořene světlejší se špičkou často světle hnědavou.
Nohy jsou šedomodré, drápky tmavé.


Pohlaví rozeznáme pouze podle ozobí, které má dospělí samec jasně modré, samice hnědavé nebo bělavé.




Mláďata mají barvy méně jasné, vrchní část hlavy již od kořene zobáku vlnkovanou, oči černé, zobák tmavý. Ozobí je růžové, později bílé s modrým nádechem. Duhovka očí se stává světlou ve stáří asi 4 měsíců.